Kyjov leží na okraji teplé Panonské nížiny, která je od severu chráněna Ždánickým lesem a pohořím Chřiby. Jsou to nízká pohoří především s dubovými a bukovými porosty. Jižně od Kyjova lemuje území komplex borových lesů rozložených na pískách. Kyjovem protéká říčka Kyjovka pramenící v Chřibech.
Město Kyjov náleží do Kyjovské vinařské oblasti. Tato oblast se rozprostírá mezi Svatobořicemi-Mistřínem, Dambořicemi, Ždánicemi, Jestřabicemi a Ježovem. Ve velké většině obcí této vinařské oblasti se v jarním období konají výstavy vín a košty. Nejvíce pak v období velikonočním.
Díky této poloze má i zdejší vinařství specifický ráz. Vzhledem k severnějšímu položení vinic jsou pro Kyjovsko typické ranější odrůdy vinné révy – Muškát moravský, Rulandské šedé, Ryzlik rýnský a Müller–Thurgau.
Kyjovem procházejí dvě vinařské stezky, Moravská vinařská stezka a Kyjovská vinařská stezka. V nejbližším okolí vede Bzenecká a Mutěnická vinařská stezka. Vinařské stezky vedou převážně vinicemi, sady, areály sklepů, a to zpravidla po místních komunikacích. Za zmínku stojí sklepy vlkošské, kelčanské, skoronické, milotické.
Status: město
Celková výměra: 2987 ha
Počet obyvatel: 13 tis.
Okres: Hodonín
Obvody, části: Kyjov, Boršov, Nětčice, Bohuslavice
Střední nadmořská výška: 192 m n. m.
Nejnižší nadmořská výška: 189 m n. m., řeka Kyjovka
Nejvyšší nadmořská výška: 463 m n. m. Lenivá hora
Je členem: Ždánicko, Babí lom, Hovoransko, Nový Dvůr/Hovoransko, Moštěnka, Podchřibí, Bzenecko, Ždánický les – Politaví.
HISTORIE MĚSTA
I když první písemná zpráva o Kyjově pochází až z roku 1126, území, kde se město v současné době rozkládá, bylo osídleno již v pravěku. Svědčí o tom archeologické nálezy z doby paleolitu, neolitu, eneolitu, doby bronzové i železné, z období římského, z doby stěhování národů, doloženo je i osídlení slovanské. Opat hradišťského kláštera Michal se zasloužil o rozvoj Kyjova ve 12. století. Nechal vystavět kamenný románský kostel sv. Martina, ochránce měst. Premonstráti založili tržiště, jehož plocha i tvar se zachovaly v podobě kyjovského náměstí. V roce 1201 se Kyjov stává městečkem. V roce 1284 ho dal král Václav II. opevnit palisádou, valem a vodním příkopem. Od roku 1548 se může pyšnit titulem - město královské.
PAMÁTKY, ZAJÍMAVOSTI
Místní částí města Kyjova je obec Bohuslavice. Leží severně asi 4 kilometry od centra. Bohuslavice jsou zajímavou přírodní, rekreační a archeologickou lokalitou. Jižně od obce se nachází archeologická lokalita nazývaná Tvrza. Na ostrém hřbetu nad kostelem najdete středověké opevnění – tzv. Hrad. Obě lokality jsou spolu s kostelem svatého Filipa a Jakuba v Bohuslavicích, sochou svatého Jana Nepomuckého a sloupem Panny Marie kulturními památkami.
Kyjov se díky své poloze stal terčem častých nájezdů a válečných tažení, v 17. století byl několikrát vypálen a vypleněn. Proto není příliš bohatý na historické památky. Ke kulturním památkám města patří renesanční radnice vystavěná italskými staviteli v letech 1561 - 62, raně barokní mariánský sloup Nanebevzetí Panny Marie,renesanční zámeček, který je nejstarší dochovanou budovou ve městě (z roku 1540), v roce 1911 byl opatřen sgrafity Jano Köhlera a od roku 1928 hostí Vlastivědné muzeum, farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, původně kapucínský, kaple sv. Josefa, kaple sv. Rocha a chudobinec Dominika Jurovského v barokním slohu, jenž sloužil jako útulek pro 12 zchudlých měšťanů.
KULTURA
Do Kyjova přijíždějí návštěvníci především za folklorem a krásami lidových krojů. Bohaté sbírky písňového materiálu z regionu Kyjovska jsou živnou půdou pro vznik mnoha cimbálových muzik, dechových hudeb a tanečních souborů.
V Kyjově se pravidelně ve čtyřletém cyklu (již od roku 1921) pořádají národopisné slavnosti „Slovácký rok“, které pokaždé přivábí do srdce Slovácka tisíce příznivců národopisu z České republiky i ze zahraničí. Účastní se nejen desítky folklórních souborů a cimbálových muzik, ale i samotní občané Kyjova a okolních obcí. Každoročně v polovině srpna se zde pořádají „Kyjovské letní slavnosti“ a v listopadu pak „Martinské hody“.
Na Velikonoční neděli a první svátek vánoční se konají tradiční besedy u cimbálu.
Město Kyjov je zařazeno do festivalu vážné hudby Concentus Moraviae. V měsíci červnu jsou zde pořádány každoročně dva koncerty, z nichž jeden je umístěn do prostředí zámku v Miloticích.
Centrem kulturního dění ve městě je Městské kulturní středisko, kino Panorama, letní kino, městská knihovna a galerie – Radniční galerie, Galerie Doma, Galerie Ve škole při J. A. Komenského. SPORT, TURISTIKA
Ke sportovnímu vyžití slouží letní koupaliště, areál městského stadionu, fotbalové a baseballové hřiště, tenisové kurty a skatepark.
OSOBNOSTIVáclav Bzenecký starší (+1575) vybudoval radnici jako kyjovský purkmistr, 44 let radním
Pavel Aquilinas Vorličný (1520 – 1569), spisovatel, básník, překladatel z latiny, autor prvního českého slabikáře, farář podobojí
Josef Klvaňa (1857 – 1919), první ředitel českého kyjovského gymnázia, etnograf, přírodovědec
Joža Úprka (1861 – 1940), autor žánrových obrázků ze Slovácka, autor Jízdy králů na Kyjovsku, měl v Kyjově ateliér
Petr Bezruč, vl. jm. Vladimír Vašek (1867 – 1958), autor básně Kyjov, součástí Slezských písní, zhudebněné Vítězslavem Novákem. V r. 1896 zastupoval Kyjovského poštmistra
Jano Koehler (1873 – 1941), akademický malíř ze Strážovic, vyzdobil sgrafity a freskami 35 kostelů a chrámů, v Kyjově farní kostel, gymnazijní kapli a zámeček (Vlastivědné muzeum Kyjov)
Jan Kučera (1875 – 1947), profesor gymnázia, zakladatel kyjovského muzea a archivu
Sergej Ingr (1894-1956), armádní generál, ministr národní obrany londýnské vlády, vyslanec v Holandsku
Ctibor Sonevend (1898 – 1980), divadelní a rozhlasový režisér
PhDr. Rudolf Hurt (1902 – 1978), profesor MU v Brně, zemský archivář, autor monografie o Kyjově
Vojtěch Rozner (1905 – 1991), básník a prozaik, autor Galánečky z Ježova
Jura Petrů (1922 – 1984), zakladatel a primáš kyjovské cimbálové muziky
PhDr. Vlastimil Tom Pantůček (1923 – 1995), spisovatel, dramaturg, rozhlasový režisér, spoluzakladatel Večerního Brna
Vojtěch Holcman (1925 – 1985), kronikář, historik, etnograf, zakladatel Jízdy králů ve Skoronicích
Čestní občané města
1993 - JUDr. Ivan Jelínek (nar. 6. 6. 1909 – zem. 27. 9. 2002), kyjovský rodák žijící v Londýně, básník, spisovatel, překladatel a účastník zahraničního odboje jako válečný zpravodaj na západní i východní frontě
1994 – In Memoriam PhDr. Miroslav Skála (nar. 6. 4. 1924), absolvent kyjovského gymnázia, spisovatel a dramatik
1994 – generálmajor let. v. v. Vladimír Nedvěd (nar. 27. 3. 1917), absolvent kyjovského gymnázia, velitel 311. čs. Bombardovací perutě RAF, nositel 4 čsl. Válečných křížů, Řádu Bílého lva a vysokých řádů britských. Žije v Austrálii
1998 – Gertruda Gruberová – Goepfertová (nar. 16. 6. 1924), absolventka kyjovského gymnázia, malířka a básnířka žijící v Rosenheimu (SRN)
2001 – MUDr. Karel Macháček (nar. 11. 1. 1916), absolvent kyjovského gymnázia žijící v Convey Island (VB), lékař RAF, spoluzakladatel Mezinárodního dne studentstva, Rytíř českého lékařského stavu z r. 2002
2002 – Josef Somr (nar. 15. 4. 1934), absolvent kyjovského gymnázia, divadelní a filmový herec, dvojnásobný nositel Thalie, člen ND od r. 1978
2002 – Vladimír Vašíček (nar. 29. 9. 1919), akademický malíř ze Svatobořic – Mistřína, pokračovatel předválečné avantgardy
DOSTUPNOST
Kyjov leží 25 km jihozápadně od Uherského Hradiště.
- Silniční spojení: trasa Brno – Kyjov - Veselí nad Moravou – Banská Bystrica na silnici I. třídy č. 54, situováno z východu na západ. Ze severu na jih vede silnice II. třídy č. 432 trasa: Kroměříž – Kyjov – Hodonín.
- Autobusová doprava: integrovaný dopravní systém JMK
- Železniční doprava: trať č. 340 Brno – Uherské Hradiště.
ZDROJ INFORMACÍ: www.mestokyjov.cz
|
|